K problematice hotelu Thermal jsem zabrousila někdy začátkem minulého roku, kdy médii běžela kauza okolo rekonstrukce hotelu. V tu dobu jsem se vlastně poprvé nad tímhle brutalistním zjevením uprostřed Varů pozastavila. Tenkrát jsem se trochu zabývala probíhající rekonstrukcí a tím, co se kolem ní dělo, ale nešla jsem příliš do hloubky. Jenže v posledním půl roce jsem začala trávit hodně času ve Varech a skrze školu se k Thermalu znovu vrátila.
Tenhle “barák” je pro Vary velké téma, už od svého vzniku byl předmětem diskuzí, které výrazně zesílily po roce 1989. Důvodů, proč je hotel Thermal tak kontroverzní, proč ho někteří milují a jiné nechává chladnými, může být hned několik…
V prostředí architektů a kunsthistoriků představuje hotel Thermal ukázku kvalitní architektury šedesátých let, zářný příklad brutalismu. Přestože byl projekt manželů Machoninových dokončen až v roce 1977, nejedná se o sedmdesátkovou normalizační stavbu, jejich návrh pochází z roku 1964.
Thermal v sobě nese kvality jak estetické, tak funkční. Byl sice navržen v první řadě jako festivalový palác, ale počítalo se i s širším využitím mimo filmový festival. Prostor okolo Thermalu byl poměrně chytře vyřešen. Ulice I. P. Pavlova, ze které návštěvníci hotelu vjíždí do podzemních garáží, je vedená za hotelem, a tudíž před ním vznikla pěší třída, bezpečně oddělená od silničního provozu. Hotel zahrnuje několik veřejných prostorů a zároveň je snadno průchozí skrz na skrz, takže v prostranství netvoří bariéru. Bazén, umístěný ve svahu a přístupný šikmým výtahem přímo z hotelu, byl po dobu svého provozu přístupný veřejnosti. (Mimo provoz je od roku 2014.)
Estetika budovy je postavená na dvou zdánlivě protichůdných rysech – kontrastu a jednotnosti. Machoninovi byli při tvoření návrhu opravdu důslední, napříč hotelem jsou použity opakující se prvky a detaily, interiéry jsou vybaveny autorským nábytkem, navrhli dokonce i ubrusy, příbory a sklo. K vybavení hotelu byli přizváni také další umělci, jmenovitě Stanislav Libenský s Jaroslavou Brychtovou, Arnošt Paderlík, René Roubíček, Miloslav Chlupáč, Slavoj Nejdl, Vlastimil Květenský nebo Jiří Rathouský. Jejich konkrétní díla přiblížím ve třetím článku, který se bude věnovat uměleckým dílům v hotelu Thermal.
Nicméně, Thermal vznikl v místě bývalé Chebské ulice, jejíž zástavba pocházela z druhé poloviny devatenáctého století. Aby se mohl postavit, muselo být strženo třicet domů. Byly to domy postavené převážně v duchu dobového historismu, přičemž převažovala neorenesance a neobaroko, ale našla se tu i secese a raná moderna. Mimo jiné tu stála vila Heinricha Mattoniho, jednoho z nejvýznamnějších karlovarských podnikatelů. Jednalo se o architekturu, která nijak výrazně nevybočovala, naopak navazovala na okolní zástavbu a byla plynulým přechodem mezi lázeňskou a obchodní částí města. [1]
Naproti tomu Thermal – festivalový palác, který zde vznikl, je pravým opakem. Výškově více než dvojnásobně přesahuje okolní zástavbu, na prostranství, dříve zaplněném blokem domů, stojí jako solitér a stylově se pohybuje o nějakých sto let dopředu. A právě proto nebylo nejspíš pro obyvatele Karlových Varů snadné se s novou podobou městského centra sžít.
Po revoluci se k argumentům proti Thermalu přidal další faktor – lidé ho začali považovat za připomínku minulého režimu a jeho stavební produkce. Tento pocit navozuje už jen zvolený materiál – šedý beton může evokovat betonová sídliště, která málokdo považuje za architekturu hodnou úcty. Mimo to veřejné prostory Thermalu i samotná budova postupem času zchátraly. Proběhlo zde sice několik oprav, ale nešlo o komplexní a dobře koncipované rekonstrukce. [2] Důsledkem toho především veřejný prostor hotelu dnes nepůsobí příliš přívětivě.
Další věcí, která může mít vliv na vztah veřejnosti k Thermalu, je z mého pohledu jeho občanská nepřístupnost. Mimo festival slouží pouze jako ubytovací zařízení většinou pro zahraniční turisty. Prostory původně určené pro veřejné akce nejsou po zbytek roku využívány zdaleka tolik, jak by mohly. A místo “mohly” bych klidně mohla říct “měly”, neboť je Thermal státním majetkem.
Nejaktuálnější spory okolo Thermalu se týkají rozsáhlé rekonstrukce hlavní budovy i hotelového bazénu, která probíhá od roku 2019 a dokončena by měla být v létě tohoto roku. Jen pro zajímavost, celková cena rekonstrukce se odhaduje na 580 milionů korun. [3]
Rekonstrukce je problematická z více důvodů. Zaprvé ji provádějí dvě různé firmy – Energy Benefit Centre má na starosti hlavní budovu, Saunia pak bazén. Přičemž Energy Benefit Centre se specializuje na technické opravy, nikoli na složité rekonstrukce interiérů. Výběrového řízení se zúčastnila také společnost rodiny Machoninových Atelier Alfa, ale nezvítězil údajně z finančních důvodů, jejich projekt byl totiž nejdražší.[4] Dále pak není vedena jedním architektem a probíhá bez uceleného konceptu. A do třetice plán rekonstrukce nebyl konzultován s autorkou budovy Věrou Machoninovou, přestože ministryně financí tvrdila opak. [5] Proti těmto postupům se nejhlasitěji ozvala vnoučata autorky – Jan a Marie Kordovští, zakladatelé iniciativy Respekt Madam, [6] která se snaží upozornit na neadekvátní nakládání s dílem jejich babičky. Přes jejich snahu a opakované vystoupení v médiích se však na průběhu rekonstrukce takřka nic nezměnilo.
Bohužel jsem byla letos v březnu svědkem toho, jak v rámci rekonstrukce bazénu byly u jeho vstupu zaházeny sutí a stavebním odpadem sochy a reliéf Miloslava Chlupáče. Podobně se naložilo s keramickými plastikami od Vlastimila Květenského, o které si dělníci opřeli dveře. Po upozornění magistrátu se objevila snaha sochy nějakým způsobem zabezpečit, a však minimálně v případě Chlupáčových Sloupů, není zajištěná ochrana adekvátní, neboť sochy nezakrývá celé.
Vyvstává otázka, jestli rekonstrukci a celkovému přístupu ministerstva k hotelu stále neschází respekt, zdali je skutečně v pořádku nakládat tímto způsobem se státním majetkem a nerespektovat jak autorskou práci, tak umělecké a historické hodnoty.
V mých očích není v otázce zachování autorských děl důležitý vkus, brutalismus skutečně nemusí být pro každého. Je ale důležité dívat se na taková díla objektivně jako na doklad doby a vzít v potaz jejich kulturní význam. K vybudování si vztahu k čemukoli je třeba o dané věci něco vědět, kolikrát stačí málo. Proto mi dává smysl o Thermalu mluvit a třeba někoho ponouknout, aby se na něj podíval s novým zájmem.
V dalším díle vám povyprávím trochu podrobněji o jeho historii a v tom třetím se podíváme na umělecká díla, která se v Thermalu dají najít.
Pokud máte nějaké vzpomínky nebo fotky z hotelu Thermal, o které byste se chtěli podělit, pošlete nám je na email info@kultivary.cz.
V případě, že byste měli jakýkoli dotaz, napište nám ho do komentářů 🙂
[1] Petr Vorlík, Martin Pospíšil, Eva Bortelová et al., Hotelový, festivalový a bazénový soubor Thermal v Karlových Varech: Stavebně historický průzkum, ČVUT v Praze 2013 – 2014, s. 3.
[2] Petr Vorlík, Martin Pospíšil, Eva Bortelová et al., Hotelový, festivalový a bazénový soubor Thermal v Karlových Varech: Stavebně historický průzkum, ČVUT v Praze 2013 – 2014, s. 10.
[3] ČTK: Hotel Thermal začal s rekonstrukcí bazénu, má být hotový do léta, dostupné z: https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/hotel-thermal-zacal-s-rekonstrukci-bazenu-ma-byt-hotovy-do-leta/1966832.
[4] ČTK: Schillerová: Rekonstrukce Thermalu je právně v pořádku, dostupné z: https://www.archiweb.cz/en/n/home/schillerova-rekonstrukce-thermalu-je-pravne-v-poradku.
[5] Martin Veselovský: Schillerová lže. Z Thermalu nás vyhazují, hulákali, jak je odporný, říká Kordovský, dostupné z: https://video.aktualne.cz/dvtv/schillerova-lze-z-thermalu-nas-vyhazuji-hulakali-jak-je-odpo/r~842d6ea24d0911eab59d0cc47ab5f122/.
[6] Respekt Madam, dostupné z: http://respektmadam.cz/cs/kdo-jsme/respekt-madam/.
4 komentáře
Je to asi nadlidský úkol objektivně zhodnotit tuto stavbu. Můj názor je, že Thermal je tím hlavním důvodem rozdělení města na tzv.lázeňskou a obchodní. V tom negativním smyslu. Karlovaráci přestali chodit do lázeňské části a to se začalo vyvíjet jinak, než zbytek města. Došlo k rozdělení, odcizení, Thermal nás odrazuje od procházky na kolonádu. Vytváří téměř kilometrovou bariéru, neútulnou, bez jakéhokoli důvodu tam jít. Je ukázkou chybného urbanistického řešení s dopadem na celé město. Kdyby tato stavba vznikla na jiném místě, např. na nábřeží Ohře v místech, kde nebylo nutné bourat nic cenného a nepřerušila by hlavní pěší trasy, dala by se určitě tolerovat. Architektonické hodnoty nepochybně má. V tomto místě je to ovšem urbanistická vražda města.
Děkuji Vám za komentář 🙂 Urbanistická otázka Thermalu a jeho okolí je rozhodně relevantní. Dle mého názoru má tento prostor potenciál, který bohužel není naplněn. Každopádně co není, může být 🙂