fbpx

Příběh hotelu Thermal (2/3)

V mém prvním článku o hotelu Thermal jsem se snažila nastínit jeho problematiku. K hlubšímu pochopení je ale nezbytné znát historii této budovy. Proto se v druhém díle budu věnovat podrobněji příběhu hotelu, od prvotního projektování až po současnost. 

Lokalita

 

Hotel Thermal vznikl před více než čtyřiceti lety v místě bývalé Chebské ulice. Tato lokalita je pro Karlovy Vary historicky významná hned z několika důvodů. Chebská, dnešní I. P. Pavlova, byla důležitou dopravní komunikací, neboť tudy vedla cesta z centra Karlových Varů do Chebu. Mimo to tvořila jakousi spojnici mezi lázeňskou a obchodní částí města. Dříve se zde také nacházel brod přes říčku Teplá, která se nedaleko odtud vlévá do Ohře. [1]

 

Místní zástavba se začala rozrůstat v druhé polovině 19. století. Jednalo se o domy převážně v duchu dobového historismu, přičemž zde převažovala neorenesance a neobaroko. Ale našla se tu i secese a raná moderna. Vzniklá zástavba tvořila blok s obchody a provozovnami v přízemí. Nejvýraznější stavbou byla mohutná neorenesanční budova Německého gymnázia (později Gymnázia J. A. Komenského). [2] Naproti gymnáziu stála vila Heinricha Mattoniho se zahradou a na druhé straně ulice, u řeky, se nacházela stáčírna minerálních vod, ta však zanikla už v meziválečném období. [3]

Původní zástavba Chebské ulice, zdroj: SHP - Obrazová příloha

Výstavba hotelu

 

Roku 1946 se konal první ročník mezinárodního filmového festivalu, [4] o který se v té době  dělily Karlovy Vary a Mariánské Lázně. Ve Varech byl původním sídlem festivalu Grandhotel Pupp (tehdy hotel Moskva). Festival ale rok od roku nabýval na popularitě a Pupp brzy přestal jako zázemí stačit. Proto se začalo uvažovat o stavbě nového  festivalového paláce. Jako ideální místo pro takovou výstavbu byl zvolen právě prostor  v okolí bývalého Mattoniho dvora, pro svou výhodnou pozici. [5] K realizaci stavby byla bohužel zapotřebí asanace asi třiceti domů, což znamenalo zánik celé městské třídy, jejíž součástí byla řada architektonicky  a historicky cenných budov. [6]

 

Projekt festivalového paláce byl nakonec rozšířen na multifunkční komplex Thermal, zahrnující krom prostorů pro festival také hotel, garáže a bazén. Byla vypsána architektonická soutěž se zadáním vytvořit mezinárodní hotel se zázemím primárně pro festival, ale také pro kongresy a jiné kulturní akce. Hotel měl být zároveň lázeňským objektem, proto projekt musel zahrnovat i bazén. Další podmínkou bylo dodržení desetimetrového odstupu od budovy gymnázia. [7]

 

První cenu soutěže vyhráli manželé Machoninovi. Jejich původní návrh počítal s neorenesanční budovou gymnázia a navazoval na ni obloukem hlavního sálu ve stejné výšce. Později však bylo rozhodnuto o zbourání gymnázia, takže budova Thermalu zůstala na prostranství osamocena. [8]

Věra Machoninová a Vladimír Machonin - Soutěžní návrh (pohled od lázeňské části města) Zdroj: Pavel Směták, Klára Pučerová (pozn. 7).

Asanace začala v dubnu 1966 a probíhala až do roku 1968. V tomtéž roce byla započata samotná stavba. Hotel byl kompletně dokončen a zprovozněn až v roce 1977. [9]

Stavba ocelové konstrukce, Zdroj: SHP - Obrazová příloha

Přestože hotel sklidil chválu od odborné veřejnosti, pro obyvatele Karlových Varů nebylo lehké se s novou podobou bývalé Chebské ulice sžít. Budova Thermalu znamenala poměrně velký zásah do struktury města a zároveň výškově i stylově výrazně vybočovala z ostatní Varské zástavby. [10] O vztahu veřejnosti k hotelu jsem se víc rozepsala v předchozím článku 🙂 

Thermal po roce 1989

Kombinace let intenzivního provozu, nedostatečné údržby a materiálů poplatných své době se na budově znatelně podepsala. Z toho důvodu byl vypracován projekt privatizace. V podmínkách veřejného výběrového řízení byla mimo jiné uvedena nutná investice do oprav hotelu. Mezi lety 1993 a 2007 proběhly dvě veřejné soutěže, jejichž výsledkem byly pouze soudní spory, které znemožnily Thermalu plnohodnotně podnikat a zapříčinily roztříštěnost a nekoncepčnost nutných oprav. [11] K uskutečnění privatizace nikdy nedošlo, hotel Thermal je tedy dodnes státním majetkem. 

 

V druhé polovině prvního desetiletí 21. století byla přeci jen  zahájena rozsáhlejší revitalizace. Týkala se lůžkové části, vstupní haly, recepce a kavárny. Tyto zásahy ale nebyly plánovány s ohledem k původnímu architektonickému konceptu, což vyvolalo ostrý nesouhlas autorky Věry Machoninové. Autorka se obrátila na krajský soud v Plzni, podle jehož rozhodnutí neměly probíhat změny na objektu bez jejího souhlasu. Tehdejší ředitel hotelu se ale odvolal k Vrchnímu soudu, který rozhodl jinak. Vedení hotelu tedy nemělo oficiální povinnost s autorkou opravy budovy konzultovat. [12]

 

Po roce 2007 byla uskutečněna výstavba doposud chybějícího balneoprovozu v pomocných prostorách suterénu. V roce 2013 začala totální přestavba interiérů obou restaurací, v rámci níž byly odstraněny významné autorské počiny, jako například svítidla od Reného Roubíčka nebo jeho interiérová fontána. [13]

René Roubíček, Svítidla z foukaného skla v hotelové restauraci, odstraněny v roce 2014, Zdroj: Pavel Směták, Klára Pučerová (pozn. 7).

Roku 2011 byla vznesena první žádost o zapsání hotelu Thermal pod památkovou ochranu. Odborná komise posuzující žádost sice uznala architektonické kvality hotelu, přesto však rozhodla, že není možné žádat o prohlášení hotelu Thermal za památku. Jako důvod uvedla krom nejednotného odborného postoje k této budově, také problematičnost asanace historické zástavby. [14]

 

V květnu roku 2015 vyšlo skrze reportáž České televize [15] najevo, že tehdejší ministr financí Andrej Babiš má v úmyslu prodat bazénovou část hotelu soukromému vlastníkovi a  udělat z jeho hlavní budovy profitabilní podnik. V reakci na to vznikla iniciativa Respekt Madam. V červenci toho roku nakonec ministr financí od záměru prodat hotelový bazén upustil. V Jeho rozhodnutí mohl hrát roli odpor veřejnosti, zásadní však byl nedostatečný počet zájemců o koupi. Do veřejné soutěže se totiž přihlásil jediný zájemce, kterého ministerstvo odmítlo. [16]

 

V tomtéž roce proběhl druhý pokus o prohlášení Thermalu za kulturní památku. Návrh podaly tři na sobě nezávislé subjekty, mezi nimi i územní odborné pracoviště NPÚ v Lokti. [17] Zamítnut byl v roce 2017 ministerstvem kultury, které argumentovalo mimo jiné tím, že dostatečnou ochranu stavbě zajišťuje její umístění v městské památkové zóně. [18]

 

To ale není tak úplně pravda, umístění budovy v památkové zóně nedává památkářům pravomoc ovlivnit většinu úprav interiéru. Taková ochrana se vztahuje především na exteriér budovy a to zejména na ty aspekty, které mají vliv na její okolí. Přestože dnes už se Thermal nachází dokonce v památkové rezervaci, stále není pod dostatečnou ochranou.

 

Nedostatečná ochrana Thermalu se projevila i v rekonstrukci hlavní budovy hotelu a hotelového bazénu, která probíhá od roku 2019 a o níž jsem už psala v předchozím článku

 

V příštím a posledním díle z mojí “minisérie” zabrousím do většího detailu a budu se věnovat několika uměleckým dílům, která byla pro hotel Thermal vytvořena.

 

Svoje postřehy nebo dotazy můžete psát do komentářů 🙂 

[1] Petr Vorlík, Martin Pospíšil, Eva Bortelová et al., Hotelový, festivalový a bazénový soubor Thermal v Karlových Varech: Stavebně historický průzkum, ČVUT v Praze 2013 – 2014, s. 3. 

[2] Tamtéž

[3] Markéta Donátová, Hotel Thermal v Karlových Varech (bakalářská práce), Ústav pro dějiny umění FFUK, Praha 2015, s. 7. 

[4] Viz Vorlík, Pospíšil, Bortelová et al. (pozn. 1).

[5] Marie Kordovská, Hotel Thermal a problém památkové ochrany staveb 2. pol. 20. st. (bakalářská práce), Dějiny evropské kultury KTF UK, Praha 2015, s. 8 – 9. 

[6] Jana Konůpková Horváthová, Hotel Thermal, in: Renata Vrabelová (ed.), Architektura 60. a 70. let 20. století v České republice, NPÚ, Praha 2020, s. 260.

[7] Pavel Směták, Klára Pučerová (eds.), 60’/70′: Věra a Vladimír Machoninovi, Galerie Jaroslava Fragnera, Praha 2010, s. 28.

[8] Tamtéž

[9] Viz Vorlík, Pospíšil, Bortelová et al. (pozn. 1.), s. 7.

[10] Tamtéž

[11] Viz Vorlík, Pospíšil, Bortelová et al. (pozn. 1.), s. 10.

[12] Viz Kordovská (pozn. 5), s. 39.

[13] Viz Vorlík, Pospíšil, Bortelová et al. (pozn. 1.), s. 11.

[14] Viz Kordovská (pozn. 5), s. 44 – 45.

[15]  Reportéři ČT: Bazén pro šejka?, dostupné z: Bazén pro šejka? — Reportéři ČT — iVysílání — Česká televize (ceskatelevize.cz), vyhledáno 11. 4. 2021.

[16] Jiří Hovorka: Babiš zrušil prodej bazénu u karlovarského hotelu Thermal. Byl o něj malý zájem, dostupné z: https://domaci.ihned.cz/c1-64258200-babis-zrusil-prodej-bazenu-u-karlovarskeho-hotelu-thermal-byl-o-nej-maly-zajem, vyhledáno 9. 7. 2021. 

[17] Markéta Hořešovská: Památkáři připravují návrh na prohlášení Thermalu za památku, dostupné z: archiweb.cz – Památkáři připravují návrh na prohlášení Thermalu za památku, vyhledáno 11. 4. 2021.

[18] ČTK: Karlovarský hotel Thermal nebude památkou, podle ministerstva nejde o autentickou stavbu, dostupné z: Karlovarský hotel Thermal nebude památkou. Podle ministerstva nejde o autentickou stavbu – Aktuálně.cz (aktualne.cz), vyhledáno 11. 4. 2021. 

1 komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Portrét Terky

Terka

Proč děláš Kultivary?
Pocházím z Aše a v Karlových Varech jsem studovala střední školu. Myslím, že náš kraj má potenciál, akorát se o něm musí sám dozvědět. Přeji mu, aby se tady mladí lidé více potkávali, spojovali a tvořili.

Portét Áji

Andrea

Proč děláš Kultivary?
Na projektu se podílím, protože Karlovarskému kraji přeju, aby zapustil kořeny. A chci ho v tom podpořit rozvojem lokální komunity.

Portrét Verči

Verča

Proč děláš Kultivary?
Ve Varech jsem vyrostla. Po střední jsem na pár let utekla do Prahy studovat sociální práci a potom jsem se vrátila založit rodinu domů, do Varů. Projekt KultiVary přišel v pravou chvíli, kdy si občas ráda odpočinu od mateřství. A tak jsem tady. Snažím se, aby bylo Varech co dělat, a to mě baví.

Portrét Aničky

Anička

Proč děláš Kultivary?
Jsem rodilá Krušnohoralka se zájmem o historii, přítomnost i budoucnost našeho regionu a lidí v něm žijících. Kultivary vidím jako příležitost nejen pro seberealizaci, ale hlavně pro setkávání a propojování nápadů a lidí a utužování jejich sounáležitosti k zdejším místům i prostorům.

Portrét Lukáše

Lukáš

Proč děláš Kultivary?
Už to budou dva roky, co jsem odešel do světa „na zkušenou“. Do Varů se ale vracím rád a chtěl bych se tam vrátit i dlouhodobě, žije se tu dobře, ale rád bych pomohl vyplnit ty mezery, které život na Karlovarsku má.

Portrét Káti

Káťa

Proč děláš Kultivary?
Stejně jako potřebuju neustále zvelebovat svůj pokoj nebo byt, cítím potřebu vylepšit i kraj, ve kterém jsem se narodila, a kde budu vždycky doma. To je samozřejmě o něco těžší úkol, než si vyzdobit byt, ale udělám aspoň to, co je v mých silách. Navíc na to nejsem sama.

Portrét Matyho

Maty

Proč děláš Kultivary?
Vyrostl jsem ve Varech a pak dlouho žil v Praze. Nakonec se jsem se vrátil domů a nechci se smířit s tím, že je Karlovarský kraj nejhorší ze všech. Tak jsem se rozhodl s tím něco udělat.