V mém prvním článku o hotelu Thermal jsem se snažila nastínit jeho problematiku. K hlubšímu pochopení je ale nezbytné znát historii této budovy. Proto se v druhém díle budu věnovat podrobněji příběhu hotelu, od prvotního projektování až po současnost.
Lokalita
Hotel Thermal vznikl před více než čtyřiceti lety v místě bývalé Chebské ulice. Tato lokalita je pro Karlovy Vary historicky významná hned z několika důvodů. Chebská, dnešní I. P. Pavlova, byla důležitou dopravní komunikací, neboť tudy vedla cesta z centra Karlových Varů do Chebu. Mimo to tvořila jakousi spojnici mezi lázeňskou a obchodní částí města. Dříve se zde také nacházel brod přes říčku Teplá, která se nedaleko odtud vlévá do Ohře. [1]
Místní zástavba se začala rozrůstat v druhé polovině 19. století. Jednalo se o domy převážně v duchu dobového historismu, přičemž zde převažovala neorenesance a neobaroko. Ale našla se tu i secese a raná moderna. Vzniklá zástavba tvořila blok s obchody a provozovnami v přízemí. Nejvýraznější stavbou byla mohutná neorenesanční budova Německého gymnázia (později Gymnázia J. A. Komenského). [2] Naproti gymnáziu stála vila Heinricha Mattoniho se zahradou a na druhé straně ulice, u řeky, se nacházela stáčírna minerálních vod, ta však zanikla už v meziválečném období. [3]
Výstavba hotelu
Roku 1946 se konal první ročník mezinárodního filmového festivalu, [4] o který se v té době dělily Karlovy Vary a Mariánské Lázně. Ve Varech byl původním sídlem festivalu Grandhotel Pupp (tehdy hotel Moskva). Festival ale rok od roku nabýval na popularitě a Pupp brzy přestal jako zázemí stačit. Proto se začalo uvažovat o stavbě nového festivalového paláce. Jako ideální místo pro takovou výstavbu byl zvolen právě prostor v okolí bývalého Mattoniho dvora, pro svou výhodnou pozici. [5] K realizaci stavby byla bohužel zapotřebí asanace asi třiceti domů, což znamenalo zánik celé městské třídy, jejíž součástí byla řada architektonicky a historicky cenných budov. [6]
Projekt festivalového paláce byl nakonec rozšířen na multifunkční komplex Thermal, zahrnující krom prostorů pro festival také hotel, garáže a bazén. Byla vypsána architektonická soutěž se zadáním vytvořit mezinárodní hotel se zázemím primárně pro festival, ale také pro kongresy a jiné kulturní akce. Hotel měl být zároveň lázeňským objektem, proto projekt musel zahrnovat i bazén. Další podmínkou bylo dodržení desetimetrového odstupu od budovy gymnázia. [7]
První cenu soutěže vyhráli manželé Machoninovi. Jejich původní návrh počítal s neorenesanční budovou gymnázia a navazoval na ni obloukem hlavního sálu ve stejné výšce. Později však bylo rozhodnuto o zbourání gymnázia, takže budova Thermalu zůstala na prostranství osamocena. [8]
Asanace začala v dubnu 1966 a probíhala až do roku 1968. V tomtéž roce byla započata samotná stavba. Hotel byl kompletně dokončen a zprovozněn až v roce 1977. [9]
Přestože hotel sklidil chválu od odborné veřejnosti, pro obyvatele Karlových Varů nebylo lehké se s novou podobou bývalé Chebské ulice sžít. Budova Thermalu znamenala poměrně velký zásah do struktury města a zároveň výškově i stylově výrazně vybočovala z ostatní Varské zástavby. [10] O vztahu veřejnosti k hotelu jsem se víc rozepsala v předchozím článku 🙂
Thermal po roce 1989
Kombinace let intenzivního provozu, nedostatečné údržby a materiálů poplatných své době se na budově znatelně podepsala. Z toho důvodu byl vypracován projekt privatizace. V podmínkách veřejného výběrového řízení byla mimo jiné uvedena nutná investice do oprav hotelu. Mezi lety 1993 a 2007 proběhly dvě veřejné soutěže, jejichž výsledkem byly pouze soudní spory, které znemožnily Thermalu plnohodnotně podnikat a zapříčinily roztříštěnost a nekoncepčnost nutných oprav. [11] K uskutečnění privatizace nikdy nedošlo, hotel Thermal je tedy dodnes státním majetkem.
V druhé polovině prvního desetiletí 21. století byla přeci jen zahájena rozsáhlejší revitalizace. Týkala se lůžkové části, vstupní haly, recepce a kavárny. Tyto zásahy ale nebyly plánovány s ohledem k původnímu architektonickému konceptu, což vyvolalo ostrý nesouhlas autorky Věry Machoninové. Autorka se obrátila na krajský soud v Plzni, podle jehož rozhodnutí neměly probíhat změny na objektu bez jejího souhlasu. Tehdejší ředitel hotelu se ale odvolal k Vrchnímu soudu, který rozhodl jinak. Vedení hotelu tedy nemělo oficiální povinnost s autorkou opravy budovy konzultovat. [12]
Po roce 2007 byla uskutečněna výstavba doposud chybějícího balneoprovozu v pomocných prostorách suterénu. V roce 2013 začala totální přestavba interiérů obou restaurací, v rámci níž byly odstraněny významné autorské počiny, jako například svítidla od Reného Roubíčka nebo jeho interiérová fontána. [13]
Roku 2011 byla vznesena první žádost o zapsání hotelu Thermal pod památkovou ochranu. Odborná komise posuzující žádost sice uznala architektonické kvality hotelu, přesto však rozhodla, že není možné žádat o prohlášení hotelu Thermal za památku. Jako důvod uvedla krom nejednotného odborného postoje k této budově, také problematičnost asanace historické zástavby. [14]
V květnu roku 2015 vyšlo skrze reportáž České televize [15] najevo, že tehdejší ministr financí Andrej Babiš má v úmyslu prodat bazénovou část hotelu soukromému vlastníkovi a udělat z jeho hlavní budovy profitabilní podnik. V reakci na to vznikla iniciativa Respekt Madam. V červenci toho roku nakonec ministr financí od záměru prodat hotelový bazén upustil. V Jeho rozhodnutí mohl hrát roli odpor veřejnosti, zásadní však byl nedostatečný počet zájemců o koupi. Do veřejné soutěže se totiž přihlásil jediný zájemce, kterého ministerstvo odmítlo. [16]
V tomtéž roce proběhl druhý pokus o prohlášení Thermalu za kulturní památku. Návrh podaly tři na sobě nezávislé subjekty, mezi nimi i územní odborné pracoviště NPÚ v Lokti. [17] Zamítnut byl v roce 2017 ministerstvem kultury, které argumentovalo mimo jiné tím, že dostatečnou ochranu stavbě zajišťuje její umístění v městské památkové zóně. [18]
To ale není tak úplně pravda, umístění budovy v památkové zóně nedává památkářům pravomoc ovlivnit většinu úprav interiéru. Taková ochrana se vztahuje především na exteriér budovy a to zejména na ty aspekty, které mají vliv na její okolí. Přestože dnes už se Thermal nachází dokonce v památkové rezervaci, stále není pod dostatečnou ochranou.
Nedostatečná ochrana Thermalu se projevila i v rekonstrukci hlavní budovy hotelu a hotelového bazénu, která probíhá od roku 2019 a o níž jsem už psala v předchozím článku.
V příštím a posledním díle z mojí “minisérie” zabrousím do většího detailu a budu se věnovat několika uměleckým dílům, která byla pro hotel Thermal vytvořena.
Svoje postřehy nebo dotazy můžete psát do komentářů 🙂
[1] Petr Vorlík, Martin Pospíšil, Eva Bortelová et al., Hotelový, festivalový a bazénový soubor Thermal v Karlových Varech: Stavebně historický průzkum, ČVUT v Praze 2013 – 2014, s. 3.
[2] Tamtéž
[3] Markéta Donátová, Hotel Thermal v Karlových Varech (bakalářská práce), Ústav pro dějiny umění FFUK, Praha 2015, s. 7.
[4] Viz Vorlík, Pospíšil, Bortelová et al. (pozn. 1).
[5] Marie Kordovská, Hotel Thermal a problém památkové ochrany staveb 2. pol. 20. st. (bakalářská práce), Dějiny evropské kultury KTF UK, Praha 2015, s. 8 – 9.
[6] Jana Konůpková Horváthová, Hotel Thermal, in: Renata Vrabelová (ed.), Architektura 60. a 70. let 20. století v České republice, NPÚ, Praha 2020, s. 260.
[7] Pavel Směták, Klára Pučerová (eds.), 60’/70′: Věra a Vladimír Machoninovi, Galerie Jaroslava Fragnera, Praha 2010, s. 28.
[8] Tamtéž
[9] Viz Vorlík, Pospíšil, Bortelová et al. (pozn. 1.), s. 7.
[10] Tamtéž
[11] Viz Vorlík, Pospíšil, Bortelová et al. (pozn. 1.), s. 10.
[12] Viz Kordovská (pozn. 5), s. 39.
[13] Viz Vorlík, Pospíšil, Bortelová et al. (pozn. 1.), s. 11.
[14] Viz Kordovská (pozn. 5), s. 44 – 45.
[15] Reportéři ČT: Bazén pro šejka?, dostupné z: Bazén pro šejka? — Reportéři ČT — iVysílání — Česká televize (ceskatelevize.cz), vyhledáno 11. 4. 2021.
[16] Jiří Hovorka: Babiš zrušil prodej bazénu u karlovarského hotelu Thermal. Byl o něj malý zájem, dostupné z: https://domaci.ihned.cz/c1-64258200-babis-zrusil-prodej-bazenu-u-karlovarskeho-hotelu-thermal-byl-o-nej-maly-zajem, vyhledáno 9. 7. 2021.
[17] Markéta Hořešovská: Památkáři připravují návrh na prohlášení Thermalu za památku, dostupné z: archiweb.cz – Památkáři připravují návrh na prohlášení Thermalu za památku, vyhledáno 11. 4. 2021.
[18] ČTK: Karlovarský hotel Thermal nebude památkou, podle ministerstva nejde o autentickou stavbu, dostupné z: Karlovarský hotel Thermal nebude památkou. Podle ministerstva nejde o autentickou stavbu – Aktuálně.cz (aktualne.cz), vyhledáno 11. 4. 2021.
1 komentář