fbpx

Republika Karlsbad

Se zapsáním na Seznam UNESCO dostaly Karlovy Vary nový punc výjimečnosti a staly se o něco atraktivnějším místem. Možná je právě teď čas podívat se do jejich historie a pousmát se nad zvláštnostmi, které se zde udály. O jedné sto let staré kuriozitě z karlovarské historie vypráví následující článek, který nám poslal kamarád KultiVarů, Jan Král. 

V druhé polovině roku 1918 se na území města Karlovy Vary stalo nepřeberné množství událostí. Například návrat domorodců z Velké války (později označované jako první světová válka), hladové demonstrace, epidemie španělské chřipky, vznik Československa, či vznik provincie Deutschböhmen [1]  a její zánik díky obsazení československou armádou. A do této doby, kdy bylo město pod správou provincie Deutschböhmen, se datuje jistá kuriozita.

Republika Karlsbad. Ano, už jen název může evokovat jisté rozpaky. Co to vlastně má být? Je to vtip?  Možná. Nicméně je to taková ryze karlovarská zvláštnost a rarita tehdejší doby, která se pravděpodobně jinde nestala. A proto ji musím zmínit.

Dalo by se říci, že se v podstatě jednalo o jakýsi „hoax.” [2]  Dne 14. prosince 1918 přinesl vídeňský deník Neues Wiener Tagblatt [3] zprávu (kterou získal soukromým telegramem, ale od koho se již neví) o tom, že se městská rada Karlových Varů obrátila na amerického prezidenta Woodrowa Wilsona s výzvou, aby vzhledem k mezinárodnímu významu západočeských lázní schválil vytvoření samostatné západočeské republiky s hlavním městem v Karlových Varech. A tato republika měla přejít pod svrchovanou správu Spojených států.

Není překvapením, že se k této zprávě nikdo nepřihlásil. Dokonce i městská rada se odmítla jakkoliv k této zprávě vyjádřit. Jistě se tato zpráva zdála všem zdejším i zahraničním politikům přehnaná, utopistická a nesmyslná. Někteří ji dementovali s tím, že se jedná o nesmysl, jiní se k ní raději nevyjádřili vůbec a nechali ji „plavat“ v domnění, že zpráva zapadne.  Avšak zpráva o „republice Karlsbad“ kolovala dále. 

Vyšla v pařížském deníku Le Matin dne 24. prosince, anebo také v ústředním deníku rakouské sociální demokracie – vídeňském Arbeiterzeitung.

Téměř všechny říšskoněmecké deníky se v prosinci 1918 rozepsaly o této „republice“ a vídeňské noviny Der Morgen se dokonce vyjádřily, že tento nápad prý „není žádná hloupost.“ Poté už se však zpráva pomalu, ale jistě ztrácela z novin, až nakonec upadla v zapomnění.

Můžeme se pouze domnívat, kdo tuto zprávu vypustil do světa a za jakým cílem. Dotyčnému muselo být předem jisté, že je to nesmysl. Možná chtěl dotyčný jen tímto zvláštním způsobem upozornit na dění na Karlovarsku (i když tímto neobvyklým a silně protinárodnostním způsobem, vždyť šlo o Němce a ti přeci nechtěli být pod správou USA). S ohlédnutím na situaci v Evropě a v tom čase již probíhající jednání vítězných mocností s jasnou vidinou budoucího evropského uspořádání, lze jen konstatovat, že byly plány na karlovarskou republiku, ať už pocházely z jakéhokoliv zdroje, naprosto nemyslitelné a nesmyslné. Ale jak to bylo, to už se pravděpodobně nikdy nedozvíme. 

Zpráva již na historické dění neměla vliv. Provincie byla obsazena a území se opět spojilo s Československou republikou. A po podepsání Saint-Germainské mírové smlouvy v září 1919, která definitivně rozpustila zemskou vládu Deutschböhmen a zrušila všechny úřady pro otázky Němců v českých zemích, se již problematika provincie Deutschböhmen a českých Němců nadobro uzavřela. Tedy ne zcela, za dalších 20 let opět narostla do výše, ale to je již jiný příběh…

Stejně je ta historie úžasná, kdo by kdy řekl, že díky jedné zprávě bychom dnes zde v Karlových Varech mohli mít vlastní stát či býti Američany? No ne?  

Autor: Jan Král

[1] Provincie Deutschböhmen byl region v Čechách (který se chtěl připojit k nově vzniklému Německému Rakousku – Deutschösterreich) , který vznikl a trval krátce po první světové válce. Rozkládal se v severních a západních Čechách, jakož i v Orlických horách, v oblastech obývaných především Němci. V Karlových Varech jeho správa trvala 45 dnů.

 

[2] Nepravdivá zpráva, která neustále koluje médii, ale nikdo nezná zdroj, nebo také falešná zpráva či novinářská kachna, která se dále šíří.

 

[3] Zde u nás ve Varech vyšla zpráva v novinách – Karlsbader Badeblatt 59, 1918, č. 327 z 17. 12., s. 3.

 

Literatura:

 

AUGUSTIN, Milan. Karlovy Vary na přelomu let 1918 – 1919, in: Minulostí západočeského kraje XXIX, Praha 1994, s. 143 – 144.

 

JAKŠ, Alfréd. Karlovarsko na předělu dvou epoch 1917-1921, Plzeň 1962, s. 42 – 45.

1 komentář

  1. Připomíná mi to příběh Bratislavy, která se skutečně pár měsíců na přelomu roků 1918/1919 oficiálně jmenovala Wilsonov. Je o tom natočená česko-slovenská fantasy komedie https://www.csfd.cz/film/363910-wilsonov/prehled/# – kde se třeba z Jana Krause vyklube český agent vyslaný samotným Masarykem, aby Prešpurk/Wilsonov/Bratislavu i Slovensko zajistil pro Československo

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Portrét Terky

Terka

Proč děláš Kultivary?
Pocházím z Aše a v Karlových Varech jsem studovala střední školu. Myslím, že náš kraj má potenciál, akorát se o něm musí sám dozvědět. Přeji mu, aby se tady mladí lidé více potkávali, spojovali a tvořili.

Portét Áji

Andrea

Proč děláš Kultivary?
Na projektu se podílím, protože Karlovarskému kraji přeju, aby zapustil kořeny. A chci ho v tom podpořit rozvojem lokální komunity.

Portrét Verči

Verča

Proč děláš Kultivary?
Ve Varech jsem vyrostla. Po střední jsem na pár let utekla do Prahy studovat sociální práci a potom jsem se vrátila založit rodinu domů, do Varů. Projekt KultiVary přišel v pravou chvíli, kdy si občas ráda odpočinu od mateřství. A tak jsem tady. Snažím se, aby bylo Varech co dělat, a to mě baví.

Portrét Aničky

Anička

Proč děláš Kultivary?
Jsem rodilá Krušnohoralka se zájmem o historii, přítomnost i budoucnost našeho regionu a lidí v něm žijících. Kultivary vidím jako příležitost nejen pro seberealizaci, ale hlavně pro setkávání a propojování nápadů a lidí a utužování jejich sounáležitosti k zdejším místům i prostorům.

Portrét Lukáše

Lukáš

Proč děláš Kultivary?
Už to budou dva roky, co jsem odešel do světa „na zkušenou“. Do Varů se ale vracím rád a chtěl bych se tam vrátit i dlouhodobě, žije se tu dobře, ale rád bych pomohl vyplnit ty mezery, které život na Karlovarsku má.

Portrét Káti

Káťa

Proč děláš Kultivary?
Stejně jako potřebuju neustále zvelebovat svůj pokoj nebo byt, cítím potřebu vylepšit i kraj, ve kterém jsem se narodila, a kde budu vždycky doma. To je samozřejmě o něco těžší úkol, než si vyzdobit byt, ale udělám aspoň to, co je v mých silách. Navíc na to nejsem sama.

Portrét Matyho

Maty

Proč děláš Kultivary?
Vyrostl jsem ve Varech a pak dlouho žil v Praze. Nakonec se jsem se vrátil domů a nechci se smířit s tím, že je Karlovarský kraj nejhorší ze všech. Tak jsem se rozhodl s tím něco udělat.