fbpx

Umělecká díla v hotelu Thermal (3/3)

Můj poslední článek ze série o hotelu Thermal věnuji uměleckým dílům, která byla speciálně pro hotel zhotovena dobovými umělci. Kolem několika z nich jste jako Karlovaráci, nebo jen občasní návštěvníci Karlových Varů, určitě mnohokrát prošli. Třeba jste jim ani nevěnovali pozornost. Může tomu tak být buď z důvodu smutného stavu těchto děl, a nebo možná nejsou dostatečně průbojná ve veřejném prostoru, aby upoutala i kolemjdoucí, kteří je nemají v povědomí. Proto jsem vytvořila menší seznam (určitě ne zcela kompletní) uměleckých děl, kterým stojí za to věnovat pozornost, jdete-li zrovna kolem Thermalu, nebo zavítáte-li do jeho vnitřních prostor. Zároveň jsem na seznam zařadila i kousky, které už dnes bohužel v hotelu nejsou k vidění, ale přesto stojí za zmínku.

Vzhledem k tomu, že hotel Thermal byl, stejně jako většina tehdejší stavební produkce, financován státem, vztahovala se na něj Hlava V stavebního zákona, podle které muselo být 1 % – 4 % z celkového rozpočtu na stavbu využito na umělecká díla. [1] Manželé Machoninovi si tedy ke svému projektu přizvali umělce, kteří pomohli hotel vybavit a doplnili ho několika plastikami, jak funkčními, tak pouze dekorativními. 

Jaroslava Brychtová, Stanislav Libenský  – Fontána

Fontána od dua Libenský–Brychtová byla osazena v roce 1977 do kaskádového bazénu na hlavní promenádě. [2] Jde o jednoduchý objekt s betonovou základnou a vrchlíkem tvořeným původně sedmi pláty taveného skla. Plastika sice není příliš nápadná, ale ve spojení s vodním prvkem velmi příjemně oživovala nábřeží. Dnešní stav fontány však působí až bezútěšně. Z trysky, která je ukrytá mezi skleněnými pláty, bohužel už roky voda netryská a okolní kaskáda je vypuštěna. Beton, ze kterého je tvořen podstavec, je značně ošoupaný až na ocelovou konstrukci. Část jednoho ze skleněných plátů vrcholové plastiky je uražen, dva krajní pláty chybí úplně. Podobně je na tom i kaskáda, která je na mnoha místech poškozená a evidentně dlouhodobě neudržovaná.

Jaroslava Brychtová, Stanislav Libenský – Skleněná plastika z Foyer Malých sálů

Tři různě velké skleněné objekty od týchž autorů jako Fontána před hotelem byly umístěny ve Foyer Malých sálů a sloužily jako efektní svítidla. Dnes jsou naneštěstí ztraceny a na místě zůstaly pouze kovové základny. 

Miloslav Chlupáč – Sloupy a reliéf

Miloslav Chlupáč vytvořil pro hotel Thermal pět pískovcových plastik, které jsou umístěné na hraně přístupové cesty k bazénu. Monumentální sochy jsou postaveny na betonových soklech a seřazeny v řadě za sebou. Jedná se o různě veliké sloupovité plastiky, které mohou ztvárňovat postavy, nebo snad jakési pravěké rostliny. [5] V protější stěně se plastiky odráží v kontra-reliéfu, takže vzniká dojem, že byly ze stěny vyjmuty, nebo že na ni padá jejich stín. 

 

Reliéf, původně vyvedený v pohledovém betonu, byl, z pro mě neznámého důvodu, přetřen šedomodrou barvou, kvůli které ve stěně zaniká. Všech pět Sloupů bylo až do nedávna zachováno v poměrně dobrém stavu, avšak v rámci probíhající rekonstrukce byl prostor před vchodem do bazénu zaházen sutí a různým stavebním materiálem, přičemž sochy ani reliéf nebyly žádným způsobem chráněné. Následkem toho se na Sloupech objevilo několik škrábanců.


Krom Sloupů umístil Miloslav Chlupáč do hotelu také Karyatidy – betonové plastiky zapracované do stěny ve Foyer Velkého sálu. Ty jsou dnes bohužel ukryté pod sádrokartonem. 

Josef Klimeš – Kamenné variace, Fontána

Ve východním parteru budovy najdeme mramorové plastiky od Josefa Klimeše. Jedná se o dva soubory – Kamenné variace a Fontána. Fontána, tvořena pěti měkce modelovanými oblázky, byla původně umístěna do mělkého bazénu, v jehož hladině se odrážela budova hotelu. [4] Poblíž se nachází tzv. Kamenné variace, tři seskupené abstraktní plastiky. Ty mají narozdíl od hladké Fontány zvlněné hrany, ale stále si zachovávají měkkost. Klimešovu Fontánu naneštěstí potkal podobný osud jako Fontánu od Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové. Bazén, ve kterém je umístěna, je vypuštěný a zanesený. Naštěstí plastika zůstala nepoškozena. Bez vodní plochy, do které byla koncipována, však v prostoru zaniká. Kamenné variace zůstaly taktéž nepoškozené, změnily pouze svou konfiguraci.

Vlastimil Květenský – Prameny

Tři keramické plastiky od Vlastimila Květenského stojí před vstupem do kavárny v budově bazénu. Pilíře z glazovaného šamotu vysoké 4,5 metru [6]  stylově nejvíce vybočují vzhledem k ostatním zmíněným sochám, i vzhledem k samotné budově. Přesto tvarově stále ctí pravoúhlé uspořádání areálu. Plastiky mají být personifikací karlovarských pramenů a zároveň každý symbolizuje jednu část dne. Tři Prameny byly donedávna perfektně zachovány, ale během právě dokončované rekonstrukce s nimi bylo naloženo podobně jako se Sloupy od Miloslava Chlupáče.

Slavoj Nejdl – Abstrakce

Abstraktní socha od Slavoje Nejdla, umístěná vedle hlavního vstupu do hotelu, pochází taktéž z roku 1977. Objekt svým tvarem může připomínat vejce, pýchavku, poupě, či jakousi kuklu. V každém případě má esenci něčeho organického, což tvoří kontrast se strohou geometrií budovy. [3] Tato socha zůstala dodnes ve velmi dobrém stavu a na svém původním místě. Přesto, že jde o dílo poněkud uzavřené samo do sebe, může potěšit vaše oko pokaždé, když vcházíte do budovy. 

Arnošt Paderlík  – Bronzová Žena v lázni

Foto: Michaela Danelová, Zdroj: Český rozhlas

Plastika Arnošta Paderlíka ztvárňuje ženskou figuru, která je ponořena do vodní lázně a ze středu jejího těla tryská voda. Je umístěna ve Foyer Malých sálů.

René Roubíček  – Lustr ve Foyer Velkého sálu

Foto: Michaela Danelová, Zdroj: Český rozhlas

Skulpturální lustr vyroben podle návrhu prof. Reného Roubíčka vás ohromí hned při vstupu do Foyer Velkého sálu.  Lustr tvoří skleněné tyče fixované chromovanými spojkami na kostru svítidla. 

René Roubíček  – Svítidla v restauracích 

René Roubíček vytvořil také originální skleněná svítidla z masivního ručně foukaného opálového skla pro hotelové restaurace. Šlo o originální kusy – každé svítidlo bylo trochu jiné. Tato díla byla bohužel odstraněna v roce 2014. Ve stejném roce byla taky z restaurace odebrána skleněná fontána taktéž od Reného Roubíčka

 

Jakékoli dotazy, postřehy či připomínky nám můžete napsat do komentářů 🙂 

[1] Pavel Karous, Vetřelci a Volavky: atlas výtvarného umění ve veřejném prostoru v Československu v období normalizace (1968-1989), Praha 2015, s. 13–14.

[2] Petr Vorlík, Martin Pospíšil, Eva Bortelová et al., Hotelový, festivalový a bazénový soubor Thermal v Karlových Varech: Stavebně historický průzkum, ČVUT v Praze 2013 – 2014, obrazová příloha.

[3] Marcel Fišer, Slavoj Nejdl: Bez názvu, Informační portál, věnovaný modernímu a současnému sochařství v České republice, dostupné z: http://socharstvi.info/realizace/bez-nazvu-3/ , vyhledáno 13. 4. 2021.

[4] Viz Vorlík, Pospíšil, Bortelová et al., (pozn. 2).

[5] Tamtéž

[6] Tamtéž

1 komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Portrét Terky

Terka

Proč děláš Kultivary?
Pocházím z Aše a v Karlových Varech jsem studovala střední školu. Myslím, že náš kraj má potenciál, akorát se o něm musí sám dozvědět. Přeji mu, aby se tady mladí lidé více potkávali, spojovali a tvořili.

Portét Áji

Andrea

Proč děláš Kultivary?
Na projektu se podílím, protože Karlovarskému kraji přeju, aby zapustil kořeny. A chci ho v tom podpořit rozvojem lokální komunity.

Portrét Verči

Verča

Proč děláš Kultivary?
Ve Varech jsem vyrostla. Po střední jsem na pár let utekla do Prahy studovat sociální práci a potom jsem se vrátila založit rodinu domů, do Varů. Projekt KultiVary přišel v pravou chvíli, kdy si občas ráda odpočinu od mateřství. A tak jsem tady. Snažím se, aby bylo Varech co dělat, a to mě baví.

Portrét Aničky

Anička

Proč děláš Kultivary?
Jsem rodilá Krušnohoralka se zájmem o historii, přítomnost i budoucnost našeho regionu a lidí v něm žijících. Kultivary vidím jako příležitost nejen pro seberealizaci, ale hlavně pro setkávání a propojování nápadů a lidí a utužování jejich sounáležitosti k zdejším místům i prostorům.

Portrét Lukáše

Lukáš

Proč děláš Kultivary?
Už to budou dva roky, co jsem odešel do světa „na zkušenou“. Do Varů se ale vracím rád a chtěl bych se tam vrátit i dlouhodobě, žije se tu dobře, ale rád bych pomohl vyplnit ty mezery, které život na Karlovarsku má.

Portrét Káti

Káťa

Proč děláš Kultivary?
Stejně jako potřebuju neustále zvelebovat svůj pokoj nebo byt, cítím potřebu vylepšit i kraj, ve kterém jsem se narodila, a kde budu vždycky doma. To je samozřejmě o něco těžší úkol, než si vyzdobit byt, ale udělám aspoň to, co je v mých silách. Navíc na to nejsem sama.

Portrét Matyho

Maty

Proč děláš Kultivary?
Vyrostl jsem ve Varech a pak dlouho žil v Praze. Nakonec se jsem se vrátil domů a nechci se smířit s tím, že je Karlovarský kraj nejhorší ze všech. Tak jsem se rozhodl s tím něco udělat.