fbpx

Řítí se Karlovarský kraj opravdu do záhuby?

Možná jste zaregistrovali článek Karlovarského deníku s nekompromisním titulkem „Karlovarský kraj chudne, hloupne a lidé ho opouštějí”. Drsný titulek však potvrzují statistická data v článku. V kraji ubylo od roku 2011 16 541 obyvatel, máme nejmenší podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí ze všech krajů (10,5 %), ale za to máme největší množství lidí se základním či nedokončeným vzděláním (6,5 %). Pod zmíněným článkem se navíc na Facebooku strhla diskuze, která ukazuje názory části Karlovaráků na náš kraj. 

Pro představu tu uvádíme několik komentářů:

Jan K.

„Všichni ví, že tu neni práce a že se tu nic neděje, ale…nechceme stavět domy na Rejžovně, nechceme pískovnu v krušných horách, nechceme skywalk v Jáchymově, nechceme haly v průmyslové zóně v Ostrově, u letiště nechceme letadla, o festivalu nechceme hluk, jo a všechny kluby by v KV mohli zavírat ve 22h. Sakra to je mi záhada, proč to nefunguje”

Adam S.

„Se někdo diví? Práce se tu shání těžko, doktoři nejsou, pořádné volnočasové vyžití taky moc ne, město kromě týdne festivalu kdy se sem přijedou všichni ožrat mrtvý. Vysoká škola tu taky není, aby tady zůstávali studenti. Suma sumárum nic moc.”

David K.

„Chybí tu školy, kulturní vyžití a hlavně… jsou tu zoufalý platy. Tohle město ti z větší části prostě nedá šanci vydělat slušnější prachy. A levno tu fakt neni. Skoro každá periferie skýtá pouliční asociály a vyfetla. Tak co tady.?Vychovávat v tomhle svoje děti asi moc nechceš , ale je to výzva a je tu jinak krááásně.”

Jiří Č.

„Takže fakt. Historicky nejhorší.”

Většina ostatních komentářů se nese v podobném duchu.

Tady ve zkratce, co všechno je tu podle komentujících špatně:

Málo práce, nízké platy, nekvalitní vzdělávání, neschopní politici, chybějící doktoři, žádné kulturní vyžití a zábava, nedokončená dálnice, šikanózní policisté, Rusové, Němci a další cizinci…

Podle výše zmíněných dat a komentářů to může vypadat, že Karlovarský kraj se řítí do záhuby a není jak mu pomoci. 

Takže co s tím? 

Dle vyjádření našeho hejtmana už kraj podnikl určitá opatření, která by měla současnou situaci s vylidňováním řešit. Např. se připravují rozvojové projekty, jak byznysové, tak kulturní nebo se rozšiřuje nabídka studijních oborů ve spolupráci se Západočeskou univerzitou. Pokud učiněná opatření zaberou, můžeme podle hejtmana Kulhánka se zlepšením počítat někdy po roce 2030.

Nicméně problém není jenom v tvrdých datech a statistických údajích. Já osobně vnímám jako podobně velký problém to, jak my Karlovaráci náš kraj vnímáme. A tady máme taky určitě co dohánět.

I když to tak na první pohled nemusí vypadat, náš kraj má také spoustu hezkých stránek a je dobré si je připomínat. Proto nás napadlo, celé téma trochu pootočit a zeptat se Karlovaráků, co jim na našem kraji přijde dobrý.

Tady jsou některé odpovědi:

Ondřej H.

„Rodina, přátelé, krásná a relativně turismem nezasažená příroda. A tak nějak vím, že sem patřím…”

Zdeněk H.

„Po dlouhé době života v Praze a zahraničí mě na západ vrátila touha být nablízku dlouholetým kamarádům, rodině a taky nádherné přírodě. A protože dělám v oblasti vzdělávání, tak mě sem přivedly i nové možnosti a příležitosti.”

Bea T.

„Miluju Krušky, vždy když se odněkud vracím a zahlédnu ty kopce, tak pookřeji…”

Mirka T.

„Narodila jsem se a bydlela cele dětství v Chebu, studovala SŠ ve Varech, ZČU v Chebu, následně navazující v Budějovicích. Nyní žiju se svou rodinou v Mariánkách a neměnila bych. Mám procestovanou republiku i kus světa a do našeho kraje se vždycky s radosti vracím. V mém osobním srovnání vede téměř na všech úrovních. Nikdy jsem tu nemela problém najít si práci, zábavu, sportovní vyžití ani jinou aktivitu. Všechno mám po ruce a v krátkém dosahu. Když potřebuji do Německa nebo do většího města (Plzeň, Praha),mám to za rohem. Miluju místní přírodu a k lásce ke kraji a k oceňování jeho kvalit vědu i své děti. Navíc se mi líbí, jak se tu spousta lidi zná. Není tak anonymní jako ty větší. Je tu klid a pohoda. Kdo chce, najde si vždycky to špatné. Ale to špatné se dá najít všude. Stejně jako to dobré, skvělé, úžasné. Kdo nikdy Karlovarský kraj neopustil na nějakou delší dobu a nezkusil žít jinde, nedokáže ocenit kvalitu tolik jako my, kteří jsme si odloučením prošli. Proto doporučuji každému: zkuste to jinde (na delší dobu samozřejmě) a pak se znovu zkuste zamyslet, kam vás vaše srdce táhne.”

Tady ve zkratce, co všechno je tu podle komentujících dobré:

Místní komunita, krátké vzdálenosti (všude je to blízko), krásná příroda, nové možnosti a příležitosti, rodina a přátelé, nízké ceny, památky, architektura, dobré kulturní vyžití, čistá a chutná voda, prameny a hafo dobrýho skéra (pozn. red.: pro někoho taky významná hodnota).

Je vidět, že i v Karlovarském kraji žijí lidé, kteří to tu mají rádi a dokážou na něm najít i spoustu pozitivního.

No a v čem je Karlovarský kraj nejlepší?

Z těchto dat jasně vyplývá jedna věc – pokud jste důchodce bez vlastního bydlení milující přírodu a bezpečnou dopravu, je pro vás Karlovarský kraj perfektní místo k životu.

Ale teď vážně. Vím, že situace v našem kraji není dobrá. Navíc se spoustou problému jako občané nemůžeme nic dělat – nedostavíme dálnici, nezařídíme více doktorů nebo kvalitnější vzdělávání. 

Jsou ale i parametry, které ovlivnit napřímo můžeme. Napadají mě hned dva: Volební účast a aktivita občanské společnosti (která se měří zapojením obyvatelstva do různých spolků a dobrovolných aktivit). V obou metrikách jsme mimochodem taky poslední. Tak zkusme příště místo hořekování na Facebooku udělat pro náš kraj něco pozitivního. 

Maty

4 komentáře

  1. Je správné se dívat na věci z obou stran, a proto se mně článek líbí. Je to pravdivý pohled. Pouze nechápu jak za takového stavu věci se může hovořit o možných změnách až po roce 2030? Vždy existoval tzv. Akční plán a pak možná střednědobé úkoly, tj. na 2-3 roky.

    1. Dobrý den, děkuji za komentář. Ony ty změny už probíhají, nicméně s jejich větším projevením a obrácením trendu úbytku obyvatel se počítá po roce 2030.

      Matyáš

  2. Hezký a pozitivní článek. Z Prahy jsem se přestěhoval do Slavkovskeho lesa. Krása. Připomněl bych řeku Ohři a sportovní aktivity kolem ní.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Portrét Terky

Terka

Proč děláš Kultivary?
Pocházím z Aše a v Karlových Varech jsem studovala střední školu. Myslím, že náš kraj má potenciál, akorát se o něm musí sám dozvědět. Přeji mu, aby se tady mladí lidé více potkávali, spojovali a tvořili.

Portét Áji

Andrea

Proč děláš Kultivary?
Na projektu se podílím, protože Karlovarskému kraji přeju, aby zapustil kořeny. A chci ho v tom podpořit rozvojem lokální komunity.

Portrét Verči

Verča

Proč děláš Kultivary?
Ve Varech jsem vyrostla. Po střední jsem na pár let utekla do Prahy studovat sociální práci a potom jsem se vrátila založit rodinu domů, do Varů. Projekt KultiVary přišel v pravou chvíli, kdy si občas ráda odpočinu od mateřství. A tak jsem tady. Snažím se, aby bylo Varech co dělat, a to mě baví.

Portrét Aničky

Anička

Proč děláš Kultivary?
Jsem rodilá Krušnohoralka se zájmem o historii, přítomnost i budoucnost našeho regionu a lidí v něm žijících. Kultivary vidím jako příležitost nejen pro seberealizaci, ale hlavně pro setkávání a propojování nápadů a lidí a utužování jejich sounáležitosti k zdejším místům i prostorům.

Portrét Lukáše

Lukáš

Proč děláš Kultivary?
Už to budou dva roky, co jsem odešel do světa „na zkušenou“. Do Varů se ale vracím rád a chtěl bych se tam vrátit i dlouhodobě, žije se tu dobře, ale rád bych pomohl vyplnit ty mezery, které život na Karlovarsku má.

Portrét Káti

Káťa

Proč děláš Kultivary?
Stejně jako potřebuju neustále zvelebovat svůj pokoj nebo byt, cítím potřebu vylepšit i kraj, ve kterém jsem se narodila, a kde budu vždycky doma. To je samozřejmě o něco těžší úkol, než si vyzdobit byt, ale udělám aspoň to, co je v mých silách. Navíc na to nejsem sama.

Portrét Matyho

Maty

Proč děláš Kultivary?
Vyrostl jsem ve Varech a pak dlouho žil v Praze. Nakonec se jsem se vrátil domů a nechci se smířit s tím, že je Karlovarský kraj nejhorší ze všech. Tak jsem se rozhodl s tím něco udělat.