fbpx

Zapomenuté sochy Karlových Varů

Když procházím městem, s oblibou se bavím pozorováním různorodých fasád, mozaiek, pomníků, sloupů, fontán a soch. Nezáleží, jestli je to město, ve kterém jsem poprvé, nebo to, které dobře znám. Vždycky se dá objevit něco nového. Denně potkáváme umělecká díla, která se tyčí uprostřed náměstí, shlíží na nás z podstavců a fasád domů, nebo jen tiše stojí u cesty. Někdy se schovávají na těch nejzastrčenějších místech. Každé z nich svým způsobem formuje prostor, ve kterém se všichni pohybujeme, přestože si jich mnozí ani nevšimnou.

 

Funkce sochy ve veřejném prostoru není jen dekorativní. Sochy tradičně vznikají na místech významných událostí jako memento, sochy světců na místech spojených s jejich ikografií či legendou. Slouží ale i k členění prostranství, označování různých míst a budov. Neméně důležitou funkcí je socha jako orientační bod či místo k setkávání. Jako příklad dobře poslouží profláknutá fráze “sraz pod ocasem” či “u koně”, čímž je samozřejmě myšlena socha sv. Václava na Václavském náměstí v Praze, která kromě svého historického významu plní funkci zřetelného orientačního bodu, díky kterému se můžete s někým lehce potkat na jinak obrovském a lidmi naplněném náměstí. Socha i jiná forma uměleckého díla dokáže danému místu vdechnout zcela specifickou atmosféru. I proto by se při umisťování děl mělo hledět na specifika lokality – tzv. genius loci. 

 

Ve veřejném prostoru můžeme najít sochy různých autorů z různých období a v různé kvalitě. Je to v podstatě otevřená galerie, skrze kterou si může k umění vypěstovat vztah každý. Je pak na autorech děl a neméně na zadavatelích veřejných zakázek, aby volili taková témata a formy, které veřejnost oslovují. Ideálně aktuální témata, která reagují na podstatu naší doby. 

Myslím, že je obrovsky důležité udržovat aktuálnost umění ve veřejném prostoru. Abychom v 21. století nepotkávali pouze sochy barokní, realizace z 19. století a jejich nápodoby nebo normalizační plastiky. Je potřeba do měst vnášet nové podněty a přibližovat široké veřejnosti současné umění. Ukazovat, že socha může mít mnoho různých podob. Figur na podstavci a jezdeckých soch už tu snad máme dost. 

Tím určitě nechci říct, že starší sochy už tu nemají své místo. Naopak je naším úkolem hledět na jejich udržování a vyzdvihovat jejich význam. Často se zamýšlím nad tím, z jakého důvodu nebývají venkovní sochy označené. Mám totiž pocit, že jakmile dáte člověku alespoň nějakou informaci o uměleckém díle, okamžitě ho vnímá jinak – je pro něj uchopitelnější a konkrétnější.

Při mnoha toulkách po Karlových Varech, zejména během korony, jsem narazila na spoustu soch, z nichž většina není označená. A přemýšlela jsem, jestli je lidé vůbec vnímají. Z těchto mých úvah nakonec vznikla hra, kterou jsem nazvala Zapomenuté sochy Karlových Varů. Jde o jednoduchou “bojovku”, která vám může ozvláštnit procházku. Cesta začíná u Hlavní pošty, kam vás zavede, to bude překvapení. Ale můžu prozradit, že skončíte zase nedaleko startovní pozice a zabere vám to asi tak hodinku.

Chceš prozkoumat veřejný prostor Karlových Varů?

Fotky z procházky nám můžete poslat na náš Facebook nebo Instagram, budeme za ně moc rádi 🙂 Doufám, že si hru užijete!

 

Káťa

PS:  Pátrala jsem po nějakém katalogu, který by díla v KV pokrýval. (např. v Praze – Katalog Umění pro město  , který spravuje Galerie Hlavního města Prahy). Nejblíž tomu je asi kapitola “Sochařské Varyod Vladimíra Přibila v Cestě umění.

Umělecká díla v hotelu Thermal

Můj předešlý článek o sochách v a kolem hotelu Thermal 🙂

2 komentáře

  1. Dobrý den Katko pěkný počin hned jak budu mít čas projdu si to. Chtěli jsme pro galerii supermarket wc udělat takovou designovou cestu pro děti ze škol když se k nám nevejdou na dílnu a musí se rozdělit, ale nikdy jsme to poradně nedotahli😩 nechtěla byste nám s tím pomoc?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Portrét Terky

Terka

Proč děláš Kultivary?
Pocházím z Aše a v Karlových Varech jsem studovala střední školu. Myslím, že náš kraj má potenciál, akorát se o něm musí sám dozvědět. Přeji mu, aby se tady mladí lidé více potkávali, spojovali a tvořili.

Portét Áji

Andrea

Proč děláš Kultivary?
Na projektu se podílím, protože Karlovarskému kraji přeju, aby zapustil kořeny. A chci ho v tom podpořit rozvojem lokální komunity.

Portrét Verči

Verča

Proč děláš Kultivary?
Ve Varech jsem vyrostla. Po střední jsem na pár let utekla do Prahy studovat sociální práci a potom jsem se vrátila založit rodinu domů, do Varů. Projekt KultiVary přišel v pravou chvíli, kdy si občas ráda odpočinu od mateřství. A tak jsem tady. Snažím se, aby bylo Varech co dělat, a to mě baví.

Portrét Aničky

Anička

Proč děláš Kultivary?
Jsem rodilá Krušnohoralka se zájmem o historii, přítomnost i budoucnost našeho regionu a lidí v něm žijících. Kultivary vidím jako příležitost nejen pro seberealizaci, ale hlavně pro setkávání a propojování nápadů a lidí a utužování jejich sounáležitosti k zdejším místům i prostorům.

Portrét Lukáše

Lukáš

Proč děláš Kultivary?
Už to budou dva roky, co jsem odešel do světa „na zkušenou“. Do Varů se ale vracím rád a chtěl bych se tam vrátit i dlouhodobě, žije se tu dobře, ale rád bych pomohl vyplnit ty mezery, které život na Karlovarsku má.

Portrét Káti

Káťa

Proč děláš Kultivary?
Stejně jako potřebuju neustále zvelebovat svůj pokoj nebo byt, cítím potřebu vylepšit i kraj, ve kterém jsem se narodila, a kde budu vždycky doma. To je samozřejmě o něco těžší úkol, než si vyzdobit byt, ale udělám aspoň to, co je v mých silách. Navíc na to nejsem sama.

Portrét Matyho

Maty

Proč děláš Kultivary?
Vyrostl jsem ve Varech a pak dlouho žil v Praze. Nakonec se jsem se vrátil domů a nechci se smířit s tím, že je Karlovarský kraj nejhorší ze všech. Tak jsem se rozhodl s tím něco udělat.