fbpx

Bude spravedlivá transformace skutečně spravedlivá?

MALÝ ÚVOD DO VELKÉHO TÉMATU

Karlovarský kraj stojí před výraznou proměnou, na jejímž konci čeká zářná budoucnost! Týká se ústupu od těžby uhlí a následné spravedlivé transformace. Zapojíte se i vy?

“Jmenuji se Klára a jsem z Lomnice. To je ta obec, kde se děsně práší.” Představila se a všechny to pobavilo. I když se to stalo v Praze, všichni u stolu pocházeli z Karlovarského kraje, a tak nějak asi tušili, o co jde. A i kdyby ne, jméno obce napoví dost o její poloze a původu prachu. Lomnice u Sokolova se totiž nachází na okraji hnědouhelného lomu Jiří, jehož produkce je největší v Sokolovském revíru. Zároveň je jedním z posledních takových lomů. A do deseti let ukončí svou činnost i on. Konec těžby uhlí je totiž nevyhnutelný. 

I když to v českém kontextu občas vypadá, že téma ekologie obecně, i odstupu od uhlí konkrétněji, je vedlejší, ve světě, i v Evropě, je jedním z nejdůležitějších zastřešujících témat současné doby. Změna klimatu je faktem, o jehož existenci se nediskutuje. Naopak se řeší kroky, jak ji alespoň částečně zvrátit, nebo se jí spíše přizpůsobit. A ač se to z výstupů (nejen) politiků v médiích nemusí zdát, tyto kroky se nenacházejí pouze ve fázi úvah, ale již se reálně uskutečňují. A to i v místech našich domovů. V Lomnici se prozatím stále práší, v horizontu pár let už by ale nemuselo. Slyšeli jste již o spravedlivé transformaci?  

Když transformace, tak spravedlivá!

Pokud pocházíte z regionu, kde probíhá těžba uhlí, jistě budete mít podobnou zkušenost nebo historku jako Klára také. Možná máte z oken výhled na důl, už jste si zvykli na hluk, možná vás jako malé fascinovala velikost rypadel nebo komínů elektráren. Možná jste se kvůli tomu všemu přistěhovali, nebo odstěhovali. Nejspíš se v létě chodíte koupat do zatopeného lomu. Anebo to vše znáte jen z okna kolem projíždějícího vlaku. Ať tak, či onak, historie oblasti, kterou dnes nazýváme jako Karlovarský kraj, je s hornictvím a těžbou nejrůznějších rud výrazně spjata. A to v Krušných horách, které nebývají nadarmo přirovnávány k ementálu, ve Slavkovském lese, i  podhůří. Těžba výrazně ovlivnila nejen povrch země a podzemí, ale i podobu měst a složení obyvatelstva. Co se týče hnědého uhlí, tak to bylo nejmasivněji dobýváno v 70. a 80. letech minulého století. Současný útlum jeho těžby není první, ani nejvýraznější. Liší se však v tom, že je poslední. V budoucnu se již uhlí těžit nebude. Kraj se promění, ať chceme, nebo nechceme. A změna se netýká pouze průmyslu, ale celého společenského systému. Na nás nyní záleží, jak transformace proběhne. A důležité je, aby byla spravedlivá.

V čem ona spravedlivá transformace vlastně spočívá? Při opuštění těžby uhlí by nemělo jít pouze o energetiku. Je to jedinečná příležitost pro revizi nastavení našeho společenského systému a hodnot. Zamyslet se nad tím, že přístup “vytěžit a jít dál” není nadále udržitelný, ať se týká přírodních, nebo lidských zdrojů. Transformace bude spravedlivá, pokud se nezapomene na pracovníky a pracovnice zasažených odvětví a poskytne se jim podpora k novému startu, ať v podobě možnosti rekvalifikací, či opory při hledání nové práce. Spravedlnost spočívá v demokratických principech při vyjednávání vizí i jednotlivých kroků, v zapojení veřejnosti do tvorby plánů změn, které se jich budou přímo i nepřímo dotýkat. Pokud chceme, aby plánovaný proces odpovídal potřebám místních, není přece nic jednoduššího, než se jich zeptat, co by potřebovali! Namísto odevzdání se do rukou velkých koncernů lze přenést důvěru v lokální aktéry a komunity. Komunitní obnovitelná energetika se mimochodem již objevuje i v České republice, na konkrétní příklady upozorňuje např. výzva Venkov v balíku. Při tom všem je zásadní nezapomínat na udržitelný přístup k životnímu prostředí, a to nejen při rekultivacích necitlivě poškozené krajiny, ale i při nakládání s těžbou nedotčeným územím. Přijmeme-li takový sociálně-ekologický přístup za vlastní a stane-li se pro nás prioritou, máme naději, že i transformace nejen našeho kraje proběhne za spravedlivých a férových podmínek.

Máte plán? A mohla bych ho vidět?

Prakticky se do jednání státu a jednotlivých uhelných krajů promítá přístup Evropské unie. Pravděpodobně jste již slyšeli o tzv. Zelené dohodě pro Evropu (European Green Deal). Skrze ni se EU snaží reagovat na hrozbu klimatické krize, překlenout ji a dosáhnout toho, aby Evropa byla nadále obyvatelným kontinentem. V České republice byla tato dohoda hojněji zmiňována některými politickými stranami před podzimními sněmovními volbami, převážně v souvislosti s omezením využívání aut se spalovacími motory. Její záměr je ale přece jenom širší. Nezbytným krokem k tomu, aby se klimatická situace nezhoršovala, je upuštění od využívání neobnovitelných zdrojů, tedy i využívání uhlí, které vede k oteplování planety. Součástí dohody je plán, jak tuto změnu ustát. A nejedná se pouze o doporučení, ale i o finanční injekci. Skrze tzv. Fond spravedlivé transformace půjdou do postižených oblastí peníze. V ČR jde o tradiční regiony spojené s těžbou uhlí – tedy kraje Moravskoslezský, Ústecký a samozřejmě Karlovarský. Tyto peníze by neměly být na “přilepšenou”, ale právě naopak. Jsou určitou náplastí na historické jizvy, kompenzací za to, že byly tyto regiony v minulosti obětovány ve prospěch zbytku země. Nemělo by však jít pouze o léčbu, ale hlavně o rozvoj. O nastartování pozitivních změn. 

Z Fondu spravedlivé transformace má do Karlovarského kraje dotéct 6,3 miliard korun. Kraj zpracoval vlastní dokument pojmenovaný Plán spravedlivé transformace, ve kterém si způsob čerpání těchto peněz rozplánoval. Necelá polovina peněz dle něj padne na tzv. Strategické projekty. Je jich celkem deset, byly vysoutěženy již v roce 2021 a nyní čekají na schválení Evropskou komisí. Přehled těchto čekatelů lze najít na stránce www.menimekraj.cz. Zbytek peněz by měl být rozdělen skrze tři menší programy, konkrétně Finanční nástroje, Grantová schémata a Tematické výzvy. Ty by měly být šancí na zapojení pro malé a střední podniky, instituce i jednotlivce. [1]

Těžba uhlí, nebo dotací?

Vraťme se ale nyní ke zkušenostem se životem v uhelném kraji. V první části tohoto textu jsme se bavili o tom, že by jistě kdekdo vytáhl z rukávu zajímavý zážitek ilustrující místní každodennost související s těžbou. Bylo by to ale podobné v případě, kdyby přišla řeč na téma spravedlivé transformace? Zkuste se zeptat lidí ve svém okolí, zda o tomto tématu obecně, či o přerozdělování peněz, které už začalo, vůbec slyšeli. My jsme se o takový mikrovýzkum v našem okolí pokusili a nebyli jsme příliš úspěšní. Čím to? Celý proces se na základě principu subsidiarity odehrává na třech úrovních – Evropské unie, ministerstev a krajů. A tak by to zvenčí mohlo působit, že si určitou odpovědnost za povědomí o problému mezi sebou přehazují tak trochu jako horký brambor. Každý z těchto aktérů bude mít na skutečnosti, že se o problematice příliš nemluví, svůj menší či větší podíl. 

Základní problém spočívá v ignorování tématu klimatické změny v mainstreamovém diskurzu na celorepublikové úrovni. Není-li brán dostatečné vážně problém, kvůli kterému je potřebné změny realizovat, težko budou mít větší pozornost jeho podtémata. Ve vztahu k samotné proměně jednotlivých regionů a tvorbě strategií je vhodné uvést, že na celé plánování bylo dáno ze strany EU velmi málo času a vše musí být zároveň filtrováno přes ministerstva (konkrétně MŽP). Zásadním faktorem pak byly jistě krajské volby, kdy není jasné, jak (a jestli vůbec) se tématu věnovalo předchozí vedení kraje. A navíc se veškeré přípravy odehrávaly během pandemie covid. Ale přes to přese všechno – uskutečněné změny se dotknou primárně území kraje a jeho obyvatel. Je tedy na místě pokládat otázky týkající se osvěty a propagace tématu právě zde. Ideálně, i dle podstaty programu EU, by měla být spravedlivá transformace založena na zapojení veřejnosti. Ale pokud se má veřejnost zapojit, musí o ní vědět. 

V opačném případě se nemůžeme divit obavám, aby si peníze z fondu nepřerozdělily podniky stavící na sociálně nespravedlivých hodnotách. Aby fosilní firmy pouze nepřebarvily svůj byznys na zeleno a dotace nebyly jen zlatým padákem pro uhlobarony. Výmluvným příkladem problematického časového rozvrhu byla např. lhůta na přihlašování strategických projektů. Na nejdůležitější a nejdražší část celé strategie měli zájemci jediný měsíc. Lze za tak krátkou dobu zpracovat tak důležitý úkol? Ten, kdo ho měl připravený v šuplíku, měl jistě výhodu…

 

Pochybnosti stranou, je čas se zapojit!

Navzdory popsaným okolnostem bychom na vývoj a průběh spravedlivé transformace neměli rezignovat. Právě naopak! Zmíněné Strategické projekty jsou sice vysoutěženy, jinak jsme ale na začátku. V kraji začíná vznikat spousta zajímavých projektů a my máme možnost být u toho a ovlivnit budoucnost. Je proto fajn jít řešení naproti a být aktivními občany! Co můžeme udělat sami? Jak využít možnosti, které se nabízí? 

Kdo by se chtěl do tématu ponořit více teoreticky, může si prostudovat webové stránky Centra pro dopravu a energetiku, případně prozkoumat aktivity platformy pro sociálně-ekologickou transformaci Re-set. Pro kontext Karlovarského kraje jsou pak zásadní již zmíněné stránky www.menimekraj.cz, kde se nachází základní informace o projektu, kontakty i aktuality. Zde se lze dozvědět také o termínech pravidelných online setkání Otevřeně o změně s krajským radním Patrikem Pizingerem, který má problematiku na starost. Informace o možnosti čerpání peněz a Operačním programu Spravedlivá transformace jsou pak k nalezení na webu Regionální stálé konference Karlovarského kraje a Ministerstva životního prostředí

Zapojení však nemusí spočívat jen ve studiu tématu v online světě. Lze uspořádat posezení s přáteli, nebo i veřejná setkání k věci, propojit skupiny, které se běžně nepotkají, oslovit svého zaměstnavatele a zeptat se ho, jak hodlá k nastávajícím změnám přistoupit, vyrazit s dětmi na výlet na místa, která se promění a zamyslet se, jak to tam bude vypadat za deset let…  Je možné vymyslet si vlastní nový projekt a zrealizovat ho díky nabízeným prostředkům, nebo naopak podpořit a posunout projekt stávající. Pomocnou ruku jistě ráda podá i aktuálně vznikající Krajská kulturní a kreativní kancelář 4K

Je prostě dobré ukázat, že je o téma zájem a využít nabízených možností i spolupráce s nejrůznějšími aktéry pro nastartování udržitelnější budoucnosti kraje. Příkladem takového přístupu může být spolek Chebsko za klima, který nejen, že v uplynulých dvou letech podnikl mnoho zajímavých akcí na Chebsku, ale zároveň se účastnil Platformy pro transformaci Karlovarského kraje. Dokazuje tak, že občané, nezisk, veřejná správa a politici nemusí a neměli by být nepřáteli. A že má smysl se zapojit.

Teď je tedy ten čas, kdy do uskutečňování spravedlivé transformace může zasáhnout každý. Neměli bychom ale zapomínat, že nejde jen o přerozdělení peněz z jednoho fondu. Jde o to, jak tu budeme v dalších letech žít. Zda se podaří docílit udržitelné a klimaticky neutrální ekonomiky a energetiky, dostupného bydlení, smysluplné práce, dobrého vzdělávání, či zdravého životního a kulturního prostředí. Jak by vypadal ideální stav podle vás, až se v Lomnici přestane prášit? Pokud byste pro to chtěli něco udělat, máme pro vás návrh na první krok. Řekněte o spravedlivé transformaci lidem kolem sebe.

Autorky článku: Anna Matuštíková a Andrea Platinská

Svoje zkušenosti z uhelného regionu s námi můžete sdílet v komentářích, stejně jako jakékoli jiné poznatky či dotazy 🙂

[1] Dle informací z online setkání Otevřeně o změně uskutečněného 17.2. od 17:00

Zdroje:

DotaceEU.cz. 2021. Plán spravedlivé územní transformace (PSÚT). online. dostupné z: https://dotaceeu.cz/cs/evropske-fondy-v-cr/kohezni-politika-po-roce-2020/uhelne-regiony/plan-spravedlive-uzemni-transformace-(psut) 


DotaceEU.cz. 2021. Transformační platforma. online. dostupné z: https://dotaceeu.cz/cs/evropske-fondy-v-cr/kohezni-politika-po-roce-2020/uhelne-regiony/plan-spravedlive-uzemni-transformace-(psut)/transformacni-platforma 


European Commission. 2021. COMMISSION STAFF WORKING DOCUMENT on the territorial just transition plans. Brussels: European Commission.

Kubátová, Zuzana. 2021. Lomy a rypadla nahradí solární panely. Sokolovská uhelná bude bez uhlí. Seznam Zprávy. online. dostupné z: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/lomy-a-rypadla-nahradi-solarni-panely-sokolovska-uhelna-bude-bez-uhli-171152


Měníme kraj. https://www.menimekraj.cz/


Ministerstvo životního prostředí. 2021. Operační program Spravedlivá transformace 2021 – 2027. online. dostupné z: https://www.mzp.cz/cz/opst_2021_2027


Nová dohoda. https://novadohoda.cz/


Olšáková, Eliška. 2021. Spravedlivá transformace není jen o rozdělení jednoho fondu. Sedmá generace. online. dostupné z: https://sedmagenerace.cz/spravedliva-transformace-neni-jen-o-rozdeleni-jednoho-fondu/?fbclid=IwAR0RXLDTNT1Q2LmDIvfVSDK11AOpBXgi5I1YnjwROnRSk7-01-To0tRozlw


Regionální stálá konference Karlovarského kraje. 2021. Operační program Spravedlivá transformace. online. dostupné z: https://www.rskkvk.cz/dotace/fond-pro-spravedlivou-transformaci/?lang=cs 


Re-set. 2020. Budoucnost po konci uhlí. Re-set: platforma pro sociálně-ekologickou transformaci.


Re-set. 2021. Spravedlivá transformace očima místních lidí. Politická doporučení místních občanských iniciativ pro proměnu uhelných regionů. Re-set: platforma pro sociálně-ekologickou transformaci.


Sedlák Martin. 2019. Klimaticky neutrální ekonomika: šance na čistý růst. Praha/Brno: BIC Brno.


Tkadleček, Áron. 2021. Začíná transformace uhelných regionů. Peníze, které dřív šly uhelným oligarchům, jim půjdou zase. A2larm. online. dostupné z: https://a2larm.cz/2021/04/zacina-transformace-uhelnych-regionu-penize-ktere-driv-sly-uhelnym-oligarchum-jim-pujdou-zase/


Zdař Bůh.cz. 2021. Historie hornictví na Sokolovsku, Chebsku a Karlovarsku (2). Zdarbuh.cz. online. dostupné z: https://www.zdarbuh.cz/reviry/su/hdb/historie-hornictvi-na-sokolovsku-chebsku-a-karlovarsku-2/


Zindulková, Kristina a Veronika Dombrovská. 2021. Spravedlivá transformace a participace. Jak zapojit veřejnost do proměny uhelných regionů. Praha: Centrum pro dopravu a energetiku.


Zindulková, Kristina. 2021. Spravedlivá transformace a korupční rizika. Praha: Transparency International – Česká republika.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Portrét Terky

Terka

Proč děláš Kultivary?
Pocházím z Aše a v Karlových Varech jsem studovala střední školu. Myslím, že náš kraj má potenciál, akorát se o něm musí sám dozvědět. Přeji mu, aby se tady mladí lidé více potkávali, spojovali a tvořili.

Portét Áji

Andrea

Proč děláš Kultivary?
Na projektu se podílím, protože Karlovarskému kraji přeju, aby zapustil kořeny. A chci ho v tom podpořit rozvojem lokální komunity.

Portrét Verči

Verča

Proč děláš Kultivary?
Ve Varech jsem vyrostla. Po střední jsem na pár let utekla do Prahy studovat sociální práci a potom jsem se vrátila založit rodinu domů, do Varů. Projekt KultiVary přišel v pravou chvíli, kdy si občas ráda odpočinu od mateřství. A tak jsem tady. Snažím se, aby bylo Varech co dělat, a to mě baví.

Portrét Aničky

Anička

Proč děláš Kultivary?
Jsem rodilá Krušnohoralka se zájmem o historii, přítomnost i budoucnost našeho regionu a lidí v něm žijících. Kultivary vidím jako příležitost nejen pro seberealizaci, ale hlavně pro setkávání a propojování nápadů a lidí a utužování jejich sounáležitosti k zdejším místům i prostorům.

Portrét Lukáše

Lukáš

Proč děláš Kultivary?
Už to budou dva roky, co jsem odešel do světa „na zkušenou“. Do Varů se ale vracím rád a chtěl bych se tam vrátit i dlouhodobě, žije se tu dobře, ale rád bych pomohl vyplnit ty mezery, které život na Karlovarsku má.

Portrét Káti

Káťa

Proč děláš Kultivary?
Stejně jako potřebuju neustále zvelebovat svůj pokoj nebo byt, cítím potřebu vylepšit i kraj, ve kterém jsem se narodila, a kde budu vždycky doma. To je samozřejmě o něco těžší úkol, než si vyzdobit byt, ale udělám aspoň to, co je v mých silách. Navíc na to nejsem sama.

Portrét Matyho

Maty

Proč děláš Kultivary?
Vyrostl jsem ve Varech a pak dlouho žil v Praze. Nakonec se jsem se vrátil domů a nechci se smířit s tím, že je Karlovarský kraj nejhorší ze všech. Tak jsem se rozhodl s tím něco udělat.